Grafika, Photoshop, tutoriály

Začneme znovu s novým dokumentem. V předchozím díle jsme si zkusili udělat pár věcí a vysvětlili si princip vrstev. Nyní se naučíme trochu obratněji pracovat s dokumentem, abychom si u dalších dílů, kde dojde na skutečnou práci, nemuseli vše vysvětlovat. Například pokud budete potřebovat pracovní plochu posunout, zvětšit, či zmenšit. Já budu v ukázkových obrázcích používat svůj rozpracovaný návrh tapet na motivy tutorials, abych nemusel vytvářet něco znovu, jelikož tento díl bude znovu normální ukázkový a ne zaměřený na tvoření.

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Ještě než se vším začneme, je třeba se ujistit, že máte stejný režim zobrazení jako já. Režim zobrazení je způsob, jakým Photoshop zobrazuje vaše soubory. Přepíná se tlačítkem F, nebo kliknutím na ikonku v panelu nástrojů (musíte tlačítko podržet), jak vidíte níže.

Režimy jsou celkem 4, ovšem podle mého se poslední tři od sebe příliš neliší. Ostatně vyzkoušejte je sami. Mimo standardního mi žádný z ostatních nevyhovuje, hlavně když mám otevřeno víc souborů a manipuluji mezi nimi, chci mít přehled. Jedinou výhodu těchto „nezákladních“ režimů vidím v tom, že maximalizují pracovní plochu. To si však raději zařídím sám, standardní režim mi zkrátka přijde nejpohodlnější a budeme tvořit v něm, takže vám doporučuji si ho ponechat.

Řekněme, že budu potřebovat vytvořil další nový soubor a budu je potřebovat mít oba vedle sebe, takže bych měl stávající pracovní plochu trochu zmenšit. Toho dosáhnu uchopením za pravý dolní roh, jak vidíte na obrázku níže.

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Když jsem si nyní pracovní plochu trochu zmenšil, pro příklad otevřu v Photoshopu další soubor, protože se může bez problémů stát, že budete dělat na více věcech najednou. Jenže on mi teď překrývá většinu plochy. Kromě jeho zmenšení jej tedy musím i přesunou, což provedu uchopením za horní lištu souboru, jak vidíte na obrázku níže.

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Pokud zrovna okno s jedním ze souborů nepotřebujete, můžete jej jednoduše minimalizovat jako jakékoliv jiné – přesune se do levého dolního rohu.

Zároveň pokud kliknete pravým tlačítkem na lištu souboru, otevře se vám malé, ale užitečné menu s nejpoužívanějšími funkcemi.

Duplikace vám zkopíruje celý soubor, do kopie můžete hned zasahovat. Velikost obrazu a plátna je poněkud matoucí v tom, že člověk hned neví, v čem se to liší. Vysvětlení je ovšem jednoduché. Zvětšení/zmenšení obrazu zasahuje celý obraz, takže vše co je v našem souboru se bude zvětšovat či zmenšovat. Zvětšování se moc nepoužívá, protože tím deformujete celý soubor, pokud jej náhodou nemáte pouze ve vektorech. Proto pokud chcete zvětšit soubor a nedeformovat to, co v něm už máte, použijete zvětšení plátna. Veškerý obsah dokumentu vám zůstane zachován ve stejné velikosti, ale přidá se víc prostoru. Nejde tedy o zvětšování souboru, ale rozšiřování. Pojďme to hned vyzkoušet. Vytvořte si nový soubor o velikosti 500×500, klikněte na lištu a dejte velikost obrazu (zkratka CTRL + ALT + I). Zde se na chvíli pozastavíme nad možnostmi, které se nám naskýtají.

V kolonkách vedle šířky a výšky si můžete nastavit různé jednotky vzdálenosti, ovšem doporučuji se držet pixelů, dokud se nechystáte něco tisknout apod. Druhá políčka se zdánlivě stejnými hodnotami jsou pro pokročilejší případy, kdy máte vypnuto převzorkovat obraz, což myslím zatím nevyužijete :) Tři kolonky s nastavením jsou nejzajímavější. Kolonka měnit velikost stylů nás v současné době nebude zajímat, protože ani neumíme pracovat se styly, vrátíme se k ní později. Zachování proporcí je volba, jejímž zaškrtnutím se vám bude šířka i výška měnit v poměru 1:1, tedy bude se zachovávat původní tvar, řekněme že pokud máte soubor 500×500 a dáte šířku na 1000, výška se automaticky nastaví také na 1000. Převzorkování obrazu mám v základu zaškrtnuté, při vypnutí to právě ponechá aktivní pouze druhá políčka „Velikost dokumentu“ – dokument zůstane stejný z pohledu na monitoru, ale mění se velikost při tisku. To nás zatím také nemusí zajímat, nechte zaškrtnuto. Vysvětlili jsme si tedy, jaké jsou možnosti u velikosti obrazu a nyní zkusíme velikost plátna (zkratka CTRL + ALT + C).

Zde je to poněkud složitější. Zaškrtnutí políčka relativní vám převede políčka s rozměry na políčka, která počítají, o kolik chcete plochu zvětšit. Nejdříve tam bude logicky nula. Je na vás, čemu dáte přednost. Důležitější je ovšem ukotvení, které ukazuje, kde se projeví zvětšení či zmenšení nové velikosti. Pokud budete přidávat na šířku 200 pixelů a chcete, aby se přidaly pouze zleva, klikněte na šipku úplně vpravo.

Ještě nastavte barvu přidaného plátna na černou, přidejte nějaké pixely na šířku a dejte ok. Uvidíte, jak se vám dokument rozšířil o černou část, zatímco bílá zůstala v nezměněné velikosti. Dělat tohle přes velikost obrazu, bílá by se nám zdeformovala po celém šířce. Říkám zdeformovala, přestože byste nic neviděli, což dá rozum, je to jedna barva. Ovšem i tak se deformuje.

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Probereme si nyní přibližování/od­dalování náhledu na pracovní plochu. K tomuto obvykle slouží navigátor, který byste měli mít v pravém sloupci úplně nahoře.

Kliknutím kamkoliv na stupnici ihned docílíte přiblížení, pokud ovšem chcete přesné rozměry, např pro 100% velikost, musíte klikat na ikonky šipky vlevo a ikonku dvou šipek vpravo. Jednoduše první oddaluje, druhá přibližuje. Jde to ale i rychleji a jednodušeji. Z předchozích dílů, kde jsme probírali nastavení Photoshopu. byste měli mít povolené přibližování kolečkem na myši. Je to mnohem rychlejší a pohodlnější, ovšem není to přesné. A přesnosti pro přibližování docílíme tím, že podržíme SHIFT. Poté bude přibližování přesné jedna báseň. Ovšem když tak oddalujete, vidíme, že barva prostoru, kde již není naše pracovní plocha je šedá, což se nám třeba nehodí. Pokud tvoříte nějaký podpis jako já a potřebujete dobře vidět, jak intenzivní jsou barvy a světlost, nejlepší barvu okolí, kterou můžete zvolit je černá. Ovšem jak toho dosáhnout?

Kliknutím na místo mimo pracovní plochu vyvoláte maličké menu o čtyřech nabídkách. Je to jednoduché, máte na výběr mezi šedou, černou a vlastní barvou.

Tady vidíte rozdíl, jak je lepší mít černý podklad pro rozpoznávání světlosti.

Pro zvětšení klikněte na obrázek

To ale není vše, co máme ještě dnes na skladě. Poučíme se, k čemu může být dobré mít jeden soubor otevřený ve více oknech. K tomu nám lépe poslouží nějaký soubor s podpisem, také u něj dobře zdůvodním, proč to občas dělám. Klikněte na Okna › Uspořádat › Nové okno pro …

Tím se vám vytvoří další okno pro ten samý soubor, není to žádná duplikace jako jsme si ukazovali před chvílí. K čemu je to dobré? Například pokud máte dva monitory, můžete přetáhnout celý soubor mimo první monitor, mít spuštěný Photoshop na jednom monitoru a celý druhý monitor zabraný pouze pro pracovní plochu. To nezní špatně, že ne? A i pokud máte jeden monitor, tak je zde využití.

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Tím, že mám dvě okna, mohu v prvním pozorovat při skutečné velikosti, jak vypadají změny, které jinak potřebuji dělat při velkém přiblížení. Odpadá mi potom zdržování s neustálým přibližováním a oddalováním a navíc mohu tvořit detailně s možností neustálé kontroly. Samozřejmě, nepoužívám to vždy, ale je to dobrá pomůcka pro usnadnění práce. Na konec tohoto dílu si projdeme nastavení zobrazení a povíme si, co to jsou vodící linky a k čemu jsou dobré.

Nastavení kontrolního náhledu je důležitá položka, jelikož pokud ji máte nastavenou špatně, může zkreslovat. Tedy v Photoshopu uvidíte něco jiného, než poté ve výsledném uloženém souboru. Například pokud máte soubor v barevné paletě RBG a náhled z Photoshopu máte v CMYK, uvidíte jej lepší, než ve skutečnosti bude. Proto dodržujte stejnou barevnou paletu pro náhled i soubor. Další položky jsou zbytečnosti či opakování toho, co už jsme si zkoušeli, různé možnosti zobrazení Photoshopu. Zajímavější je to až u položky pravítka, kterou rozhodně doporučuji zaškrtnout. Účinek, tedy zobrazení měřících pravítek po okrajích dokumentu, se hned dostaví. Volba přitahovat souvisí s vodícími linkami, pojďme si tedy nějakou zkusit vložit. Počítám s tím, že jste si také zapnuli pravítka, jelikož díky nim budeme vodící linky vkládat. Klikněte kamkoliv na pravítko, držte a táhněte kurzor na pracovní plochu. Uvidíte, že táhnete jakousi čáru.

Pusťte a linka zůstane. Právě jste umístili první vodící linku. Tyto linky existují proto, aby vám přesně vyměřovaly místa, která potřebujete, a také aby přitahovaly vaše vrstvy na taková místa. Řekněme, že chci vytvořit čtverec, který bude končit v přesně určeném místě. V 52 pixelech dokumentu. K tomu použiju vodící linku – můžete je přesouvat jako cokoliv jiného nástrojem přesun (V) a pokud chcete, aby vaše vodící linka přesně pasovala podle pravítka k přiřazenému pixelu, držte při posouvání SHIFT – ušetří vám to hromadu času, než abyste při maximálním zvětšení přesně podle ruky vyměřovali umístění linky.

Linku jsem si tedy přesunul na 52. pixel, a nyní si vytvořím čtverec, který se přitáhne na linku (v nastavení mám zapnuté přitahování na linky, ano, to přitahování o kterém jsme před chvíli mluvili).

Když vodící linka přitáhla čtverec, změnila přitáhnutá strana barvu. Vrátíme se k zobrazení a doprojdeme si položky.

Právě jste viděli, jak funkce přitahovat funguje, a zde máte pět možností, co můžete nastavit, aby přitahovalo jiné vrstvy. Za prvné vodítka, což jsme si právě ukázali, za druhé jiné vrstvy, což může být velmi užitečné a za třetí hranice dokumentu, pokud chcete mít vše správně zarovnané. Obecně funkci přitahovat nejvíce využijete u webdesignu a čehokoliv, kde záleží na přesnosti. Zamknutí vodítek způsobí, že s nimi nebudete moci hýbat, dokud je znovu neodemknete. Je to taková ochrana proti tomu, abyste si náhodným uchopením nepřenesli vodítko, místo vrstvy, kterou jste skutečně chtěli uchopit. Vodící linky dočasně zneviditelníte buď přes menu Zobrazení->Zobrazovat->Vodítka, ale lepší je použít rovnou zkratku CTRL + ; . Řezy se budeme zabývat v dalších dílech, takže nás nemusí momentálně zajímat. Funkce nové vodítko je dobrá pokud přesně víte, kam jej chcete umístit, protože poté si můžete vybrat pomocí panelu, kam ji umístíte.

Nyní byste měli být schopni dobře manipulovat s pracovní plochou a orientovat se při práci v Photoshopu.