Jste tu poprvé? - Skrýt (musíte být přihlášeni)

Základy focení - 6.část – Fotografické směry

28. 1. 2010 v 0:00 0 Základy focení - 6.část – Fotografické směry

Tak a je to tu, dostali jsme se na závěr našeho seriálu o základech focení. V tomto díle si něco málo povíme o nejoblíbenějších fotografických směrech. U každého směru si povíme, jaká technika je pro tento styl nezbytná nebo vhodná. Protože i zvolení vhodného objektivu je pro určité směry (macro atp.) klíčové. Pokud se vám tento seriál líbil, nezoufejte, protože už připravuji další volné pokračování „Focení pro pokročilejší“.

Fotografie přírody

stock

Focení přírody je velice obsáhlý směr, zahrnující fotografie všeho živého (mimo člověka), který budeme dělit na: Fotografii krajiny, Fotografii zvířat a Macro fotografii.

Fotografie krajiny

stock

Fotografie krajiny je jeden z nejstarších fotografických směrů. Zásadní je u něj zachytit scénu co nejvěrněji a pokud možno co nejzajímavěji.

Krajina se mění s průběhem ročních období, s denní dobou, s počasím, ale i s momentálním nasvícením. Je tedy důležité zvolit si vhodnou dobu pro focení dané scény, a k tomu je také zásadní výběr pozice, ze které budeme fotit. Nezapomeňte na to, že daný moment (momentální nasvícení scény, počasí, atd.) se už nemusí nikdy opakovat a tak buďte stále ve střehu (mějte nastavený automatický režim a nebo si nastavte manuální nastavení, které je vhodné pro danou scénu).

stock

Pokud se chcete věnovat fotografii krajiny, musíte mít alespoň nějaký cit pro kompozici a také znát základní kompoziční pravidla.

stock

Na focení krajiny je vhodné použít širokouhlé objektivy (ohnisková vzdálenost kolem 20 mm), které vám umožní zabrat široký výřez krajiny. Je také dobré použití různých filtrů, o kterých si povíme v článcích pro pokročilé.

Fotografie zvířat

stock

Fotografie zvířat v divoké přírodě je asi tím nejtěžším, ale i na techniku nejnáročnějším fotografickým směrem. Je důležité dokonale ovládat fotoaparát, ale hlavně musíte znát přírodní zvyklosti (musíte vědět kde a kdy se dané zvíře nachází a vystihnout situaci, protože mnohdy se to, na co čekáte hodiny, odehraje během pár vteřin atp.).

stock

Na fotografii zvířat budete pravděpodobně potřebovat teleobjektiv (ohnisková vzdálenost větší jak 200mm), který vám umožní fotografovat z dostatečné vzdálenosti. Tyto objektivy jsou ovšem velice drahé a jejich cena se pohybuje okolo 100 000 kč (ale i mnohem více).

Pokud fotíte v zoo nebo svého domácího mazlíčka nebudete potřebovat žádnou specializovanou techniku (teleobjektiv je pořád vhodný, ale není nutný).

Macro fotografie

stock

Hlavním zaměřením macro fotografie (dále jen macro) je zachycení detailů. Macro se vyznačuje malou hloubkou ostrosti, tzn. že objekt zájmu je krásně ostrý, ale okolí by mělo být rozostřené (neurčité).

stock

Pokud se chcete věnovat tomuto směru, je vhodné mít macro objektiv. Tyto objektivy mají ohniskovou vzdálenost zpravidla větší jak 50mm a vyznačují se velmi výraznou kresbou a krátkou ostřící vzdáleností (dokáží zaostřit objekt třeba i ve vzdálenosti 20 cm). Jediná nevýhoda macro objektivů je cena, která se u kvalitních objektivů pohybuje okolo hranice 10 000kč a výše.

stock

V macro fotografii se využívají i takzvané mezikroužky. Mezikroužek oddálí objektiv od těla fotoaparátu a tím nám zajistí menší hloubku ostrosti.

stock

Nejlevnější a jediné řešení, které lze využít i na kompaktní fotoaparáty jsou předsádkové čočky. Tyto čočky se nasadí na objektiv a fungují podobně jako brýle či lupa. Jejich úkolem je zvětšit fotografovaný objekt, jejich zvětšení se udává v diopritiích. Většinou se tyto čočky prodávají v sadách a je možné je kombinovat.

stock

Existují i další technické vymoženosti jako reverzní kroužky, speciální macro blesky, nebo takzvané „lensbaby“, ale o těch se v našem seriálu podrobněji zminovat nebudeme, jejich využití si žádá určité zkušenosti (a tak si myslím že není vhodné se o jejich využití zminovat v článcích pro začátečníky).

Reportážní fotografie

Reportážní fotografie je směsí všech fotografických směrů a záleží jen na tom, kde se fotografie objeví. Účelem těchto fotografií je totiž doplnit texty v časopisech, novinách atp. Tyto fotografie by měly co nejlépe ukazovat skutečnost, událost, nebo místo, o kterém článek pojednává. Reportážní fotografie je nejprestižnější fotografický obor a někdy i nejnebezpečnější (reportáže z válečných oblastí).

stock
stock
stock

Zde jsou ukázky slavných reportážních fotografií. První fotografie od Lewise Hina z roku 1908 poukazuje na problém dětské práce. Druhá fotografie od Russella Lee poukazuje na rasové problémy v Americe (fontánka jen pro „barevné“). Třetí fotografie je od neznámého autora a dokumetuje atentát na Reinharda Heydricha. Jak jste si na těchto příkladech mohli všimnout tyto fotografie vždy trefně poukazují na nějaký problém.

Fotografie člověka

Fotografování člověka je velice rozsáhlé a rozmanité téma, lidi můžeme fotit v přírodě, v ateliéru, nebo třeba ve měste, a z toho vyplývá, že fotografie člověka úzce souvisí s jinýmy směry (macro, fotografie přírody, reportážní fotografie atd.). Je velice těžké si vymezit nejaká pravidla pro fotografii člověka, určitá pravidla tu ale jsou. Vždy by měla fotografie daného člověka vystihovat, nebo vystihovat činost, kterou právě dělá (které se věnuje). Existují učité specializace, jako například portrétní fotografie, módní fotografie, fotografie sportovní atd.

Portrétní fotografie

stock

Portrétní fotografie se věnuje focení lidí a je specifická tím, že by na portrétu měla nejvíce vynikat tvář a její výraz. Dalším znakem portrétu je, že to není fotografie spontální, ale foceného člověka musíme „vést“ (např: říci mu jak se tvářit). Velké množství portétu se fotí ve studiovém prostředí, ale není to pravidlem a portréty můžete fotit v podstatě kdekoliv.

Pokud chceme fotit portrét, je vhodné použít objektiv s ohniskovou vzdáleností větší jak 50mm, který nám zaručí minimální zkreslení (deformaci člověka). Pokud fotíme jen obličej, je vhodné použít macro objekiv, ale dávejte pozor na ostrost obličeje (oči musí být vždy zaostřené!).

Fotografie aktu

stock

Jak všichni určite víte, akty jsou fotografie nahých lidí. Je u nich velmi důležité, aby byly decentní a nestala se z nich pornografie, to docílíte například jemným nasvícením nebo vhodným postojem modelky/modela.

Módní fotografie

stock

Využití najdou modní fotografie většinou v reklamě nebo v módních časopisech. Jejich hlavním účelem je zachytit nějaký kus oblečení (šaty, šperky atp.) a tak na nich člověk (model) hraje vedlejší roli. Tyto fotografie jsou většinou „dokonale“ nasvícené, protože se na jejich focení používá studiová technika.

Sportovní fotografie

stock

Focení sportu je velice obtížná disciplína a to nejen proto, že ve vetšině případů zachycujeme pohyb, ale také protože ho většinou zachycujeme z velké dálky. Dobrým příkladem je focení fotbalu, kde hráči rychle běhají a jsou od nás většinou velice daleko.

stock

Pokud tedy chceme fotit sport, je vhodné použít již dříve zmíněný teleobjektiv (ohnisková vzdálenost větší jak 200mm).

Fotografie architektury

stock

Jak už z názvu vyplývá, tento fotografický směr se bude zabývat fotografií architektury (města a budovy). Říká se mu také „městské krajinářství“. Pokud fotografujeme ve měste, setkáme se většinou s nedostatkem prostoru, nerudnými lidmi, a problémy s parkováním, ale tento problém snadno vyřešíme použitím správného objektivu, nebo zachycením panoramatické fotografie (později v článku), teleskopickým obuškem a pěší chůzí.

stock

Pokud chceme fotit architekturu, je vhodné použít širokoúhlý objektiv (kolem 20 mm). Můžeme také použít objektiv „rybí oko“, který nám sice scénu deformuje, ale má obrosvský „rozsah“ a zachytí úhel až 180°.

Panoramatická fotografie

stock

Panoramatická fotografie nám umožní zachytit opravdu veliký prostor (úhel pohledu). Vzniká složením více fotek a tak je pro její zachycení nutný stativ. Tyto složené fotografie se používají výhradně na zachycení architektury a krajiny. Na diváka působí velice dobrým dojmem, protože se bliží tomu, jak lidé vnímají svět kolem sebe.

stock

U focení panorama nezáleží na ohniskové vzdálenosti objektivu, ale čím bude ohnisková vzdálenost vyšší, tím více snímků budete muset vyfotit, abyste zachytili danou scénu. Důležitá je i volba stativu, existují speciální panoramatické hlavy na stativ, které zajistí nulové zkreslení, ale pokud máte stativ bez této hlavy, dá se toto zkreslení, které vzikne po spojení fotografií, odstanit softwarově.

Konec

Tak a je to tady: Seriál o základech focení končí, děkuji všem za pěkné, ale i kritické komentáře u článků a doufám, že se s podobnou odezvou setká i další seriál, který plánuji napsat a to fotografie pro pokročilé.

František Spurný alias Ferda je dlouhodobým návštěvníkem stránek a jedním z mladších autorů. Věnuje se fotografování, úpravám fotek a tvorbě skvělých efektů v Photoshopu. Zároveň je fanatickým hráčem Team Fortress 2 a jeho komentáře jsou pastvou pro uši všech nešťastníků, kteří se jeho ďábelských her účastní.

Zdrojový soubor : Není k dispozici

Komentáře k článku

Nejste přihlášeni - před odesláním příspěvku vyplňte protispamovou kontrolu níže - váš komentář bude viditelný až po schválení správcem. Pro okamžité schválení se přihlašte, nebo registrujte. Registrace nezabere déle než minutu.

  • :-D
  • 8-|
  • :-/
  • 8-)
  • :-(
  • :-O
  • =(
  • =D
  • :-)
  • <3
  • ;-)

* Povinné položky

Nahoru

Autoři: Jakub Houdek, Jakub Šimůnek, Petr Široký a příležitostní sebevrazi