Náplní článku je kompletní a relativně jednoduchá transformace obyčejné fotografie do efektivní a tajemné scény. Začneme s převodem do černobílé, pomocí speciálního nástroje, kterým je pro tyto potřeby Photoshop vybaven. Okraje fotky následně rozostříme, čímž jí přidáme na hloubce. Ve strhujícím finále si přivoláme na pomoc texturu, která fotografii přidá patinu.
Běžně můžete obrázek převést do černobílé pomocí jednoduché zkratky CTRL + SHIFT + U, my ale využijeme nástroje Černobílý, který se vkládá jako vrstva úprav přes panel vrstev, nebo jako úprava přes hlavní menu Obraz -> Přizpůsobení -> Černobílý. Jako ve většině případů, je vhodnější použít vrstvu, protože můžete černobílý efekt dál měnit a přizpůsobovat.
Po vytvoření vrstvy se vám nabídne dialogové okno s řadou posuvníků pro manuální úpravu podání jednotlivých odstínů barev, ale taky množství předdefinovaných nastavení. Nástroj funguje tak, že vám dovolí odlišit konkrétní barvy a dovolí vám ovládat jejich světlost/tmavost po převodu do černobílé. Samotné ovládání je velice jednoduché a podobá se selektivní barvě z minula, každá barva má svůj posuvník a jeho posouváním ovlivňujete tmavost nebo světlost dané barvy. Nemůžete ovlivnit samotný převod do černobílých barev, ovládáte pouze nastavení světla. Pokud nechcete, aby se barvy vaší fotografie kompletně převedly, snižte krytí vrstvy s černobílým efektem.
V našem konkrétním případě začneme zvolením nastavení - infračervené.
Většina míst kde byly odstíny a zelené a žluté barvy jsou po této úpravě přepálená, což vyřešíme jednoduchým posunutím žluté barvy asi o 50 bodů vlevo. Nebýt této skvělé možnosti ovládání, museli bychom podobnou věc řešit přes Selektivní barvu, což sice je bezproblémové a fungující řešení, ale také zbytečně zdlouhavé.
Nyní využijeme funkci Použít obraz (CTRL + SHIFT + ALT + E), čímž "vyfotíme" celý dokument do nové vrstvy - funguje to stejně jako sloučení vrstev do jedné s tím rozdílem, že vrstvy jsou zachované a vytvořila se vám nová vrstva s "obrazem" dokumentu. Tuto nově vzniklou vrstvu využijeme pro efekty rozmazání, které jsem zmiňoval. Pomocí funkce Filtr -> Rozostření -> Rozostření objektivu tuto vrstvu jemně rozostříme. Tento typ rozostřování je speciálně dělaný na fotografie, protože do jisté míry simuluje i bokeh efekt a rozostření vypadá přirozeně.
Protože je funkce Rozostření objektivu velmi zajímavá, popíšeme si její nejdůležitější parametry:
- Blur focal distance - určuje pomyslnou vzdálenost naší fotky od ostrého místa. (Tak to jsem nepochopil) Jednodušeji řečeno určuje sílu a vlastnosti rozmazání.
- Shape - slouží k přizpůsobení tvaru a stylu bokeh efektu, který nám Rozostření objektivu dovoluje vytvořit.
- Radius - určuje velikost (rozsah) vytvářeného bokeh efektu.
- Blade curvature - určuje vlastnosti okraje bokeh efektu (otrost, přechod, tvar).
- Rotation - určuje natočení bokeh efektu.
Bokeh efektem se označují části fotografie, ve kterých se rozostřená mista rovnoměrně přeměnují na určitý tvar - charakteristické bývají kroužky. Tento tvar je určený použitým objektivem a jeho clonou.
Rozostřením chceme fotografii dodat správnou hloubku, a proto si musíme určit objekt zájmu, který ponecháme ostrý. Od okrajů tohoto objektu budeme pozadí plynule rozostřovat. Toho docílíme umístěním masky vrstvy na vrstvu s rozostřením, čímž rozostřenou vrstvu umažeme na místě, kde se nachází objekt zájmu, a zůstane nám rozostřené pozadí, jak chceme. Ve vytvořené masce potom pomocí kruhového přechodu (zkratka G) vytvoříme plynulé rozostření.
Pomocí úrovní ztmavíme fotografii okraje (stejný postup jako v prvním článku) a zdůrazníme tak ještě víc náš objekt zájmu, kterým je střed s náhrobky.
Temný vzhled na fotografii můžeme umocnit stylizací, o kterou se postará textura. V našem případě využijeme grunge oprýskanou texturu, která ladí s hroby jedna báseň. Díky černému pozadí se bude dobře zapracovávat do fotky a vytvoří nám na fotografii škrábance, které navodí dojem staré fotografie. (Pozn.: Pokud používáte textury, či jiné stock fotografie, vždy respektujte pravidla daného autora, či pravidla licence, kterou využívá. Více o tomto tématu nájdete v dalším článku na našich stránkách.)
Vrstvě s texturou změníme krytí a prolnutí tak, aby výsledek vypadal co nejlépe (konkrétní nastavení vidíte na obrázku), díky tomu, že je tmavá, tak učiníme s minimálním úsilím. Pokud nám bude nějaké část textury narušovat fotografii, jednoduše ji umažeme, buď pomocí gumy a nebo masky vrstvy.
V posledním kroku fotografii lehce obarvíme, abychom přidali nádech stáří - budeme proto volit odstíny měděné, zlaté apod. Osobně doporučuji vyhnout se klasickému nadužívanému (podle mého kýčovitému) sépiovému nádechu.
Nakonec fotografii lehce doostříme a máme hotovo.
Ukaž mi kde se tak prezentuji - navíc článek není můj, nejsem to já, kdo je kritizován. Pokud protistrana ani pořádně neví co kritizuje, má slabé argumenty a navíc se neumí chovat (ten komentář od petque není něco, co normální člověk řekne někomu jinému, nemluvě o tom, že to bylo úplně mimo a vůbec neprojevil špetku pochopení na tom, že i takové úpravy fotek jsou možné a kupodivu existují lidé, kterým se to líbí), tak je pochopitelné, že před ní nebudu couvat a překvapivě možná i budu vypadat, že vím o čem mluvím...
Respektuji cizí názory, že to nemusí být nejpovedenější výsledek, ale tvrdit, že samo o sobě dělat takovou úpravu je špatné (což petque tvrdí) je kravina a ignorantství. Máš s tím nějaký problém? A mě z toho vynech, já tu vůbec nefiguruju.