Jste tu poprvé? - Skrýt (musíte být přihlášeni)

6. Photoshop CS5 - Základní pracovní nástroje

15. 3. 2011 v 0:15 19 6. Photoshop CS5 - Základní pracovní nástroje

Ovládněte hned zpočátku ty nejdůležitější a nejzákladnější nástroje, abyste mohli Photoshop pevně uchopit a nenechali se setřást všemi možnostmi, které nabízí. Nemusíte prozkoumat vše co se vám nabízí, ale musíte dobře zvládat nejdůležitější nástroje, které používáte bez rozdílu na tom co děláte. Z předchozích článků jste připraveni teoreticky, a teď je čas abyste se naučili ty nejpodstatnější základy co se pomůcek týče - pokročilejší přesuny, výběry barev, transformace a další vás čekají.

Vrátíme se k třetímu článku a budeme tak volně navazovat na práci s vrstvami. Předchozí 2 díly byly převážně o nastavení a přizpůsobování programu, a teď když máte obecné znalosti, nic nám nebrání se naplno vrhnout do probírání nástrojů. Začneme zlehka, protože jsme zatím neprošli prakticky nic - čím tedy začít? Jednoznačně probráním nejpodstatnějších nástrojů, z nichž mohu vyjmenovat například Přesun, Ručička a Barvy popředí a pozadí. Ty tvoří jádro vaší práce, jsou to mravenci, kteří se hemží kolem a podpírají složitější nástroje. Původně jsem počítal i s načnutím pokročilejších nástrojů, ale článek je i tak dost dlouhý, takže vyčerpávajícího shrnutí téměř všech nástrojů, které Photoshop nabízí, se dočkáte v příštím díle. I tak půjde spíš o mohutné shrnutí s tím, že většinu důležitých nástrojů, jako štětce, pero a další probereme v samostatných článcích.

Většina z těch nástrojů, které opravdu detailně probereme, má snadné ovládání - což je nutnost, protože kdyby ty nejzákladnější části Photoshopu nebyly snadno přístupné, program by používali jen masochisti. (I když...) Od pohledu s většinou z nich nebudete mít problémy - stejně jako u jiných věcí ale tyto na první pohled jednoduché nástroje často poskytují různé pokročilejší nebo i skryté možnosti využití - a ty si, pokud se nebudou týkat nějakého složitějšího postupu, pěkně probereme s nástroji. Co se názvu základní nástroje týče, jsou tak nazvány spíše ty nejdůležitější než nejjednodušší, protože vedle jednoduchých nástrojů jako například taková Ručička tu budeme mít i Transformaci, což je poměrně rozsáhlá záležitost.

Při práci s nástroji budeme hodně využívat několik základních kláves, v tomto případě ani nepoužiju výraz zkratka, protože se jedná o samostatná tlačítka - CTRL, ALT a SHIFT, které mají ve většině případů stejný, nebo podobný účinek (resp. několik možných) bez ohledu na to jaký nástroj máte vybraný (opět jde prakticky o nutnost, kdyby tomu bylo jinak, uživatelé by byli zmatení z toho, co se bude dít u zkratky příště).

Srdcem článku bude probrání pěti konkrétních nástrojů. Přesun, který už znáte a bez kterého byste se nehnuli (doslova). Barvy popředí a pozadí, kde si vybíráte barvy, které potom použijete na výplň, malování, obarvování nebo pro filtry a mnoho dalších věcí. Ručička, která vám dovoluje uchopit dokument a posouvat si ho jak chcete. Kapátko, se kterým nabíráte barvy dle vaší potřeby. A Transformace, díky které můžeme provádět základní změny rozměrů bez nutnosti měnit plátno nebo celý obrázek.

Nástroj Přesun

Volá se zkratkou V, případně první položka v seznamu nástrojů. Dovoluje vám úplně nejzákladnější přesuny vrstev nebo celých dokumentů. Nic moc dalšího samotný nástroj neposkytuje, a i když se občas mění kurzor podle toho s čím manipulujete, pokud něco posunujete, prakticky vždy používáte Přesun. (Vyjímkou jsou extra vektorové nástroje.) Má ale doplňující volby, které se týkají organizace vrstev a i možnosti automatického výběru - kromě procházky tohoto panelu vám ještě prozradím několik triků, které z jinak obyčejné pomůcky dělají šetřič času - využijeme u toho zmíněné klávesy SHIFT a ALT.

Pokud uchopíte vrstvu a táhnete nástrojem s přidrženým Shiftem, přetahujete potom vrstvu po rovině - buď do strany, nebo kolmo. S tím udělá rovnou čáru i opilý.

ALT v tomto případě duplikuje vrstvu - v článku o vrstvách jsem vám říkal, že ALT většinou plní funkci kopírování nebo duplikace, a tohle je přesný příklad. Pokud před přesunem přidržíte ALT, a pak táhnete, přesun vám vytvoří novou vrstvu - musíte ALT držet před přesunem, ALT stisknutý během přesunu nic nedělá - poznáte to podle změněného kurzoru, který se jakoby zdvojí, což je ukázka vytváření nové vrstvy. Tohle je extrémně užitečná věc a osobně jsem zvyklý většinu času vrstvy duplikovat tímto způsobem.

To je vše co se dá dělat s nástrojem, zaměříme se tedy na volby. Ty se skládají z tří hlavních bodů - voleb automatického výběru, zvýraznění ovladačů a zarovnání vrstev (mnoho ikon vpravo).

Automatický výběr

Automatický výběr funguje tak, že po kliknutí kurzorem na nějaké místo v dokumentu vyberete vrstvu, která se v daném místě nachází, a je v panelu vrstev nejvýše (překrývá všechny ostatní). Pokud v daném místě žádná vrstva není, nevybere se nic. Můžete si zvolit výběr vrstvy, nebo rovnou celých skupin. Základní nevýhoda tohoto výběru je v tom, že vybíráte vždy nejvyšší vrstvy - může se tak lehce stát že přes nějakou vrstvu máte vloženou jinou, částečně průhlednou vrstvu, takže potom nevyberete co jste chtěli. Nemluvě o nepřístupných spodních vrstvách.

Má své využití, ale pravděpodobně ji nebudete mít zapnutou příliš často - díky možným omezeným z důsledku překrývání ji nelze doporučit ani lenochům, kteří mají 100 neorganizovaných vrstev a mají problém se v nich vyznat a vybrat tu co chtějí.

S ohledem na výběr přidávám ještě jedno eso z rukávu, a tím je hromadný výběr vrstev z pracovní plochy za pomocí klávesy CTRL. Musíte kliknout někam mimo vrstvy (nesmíte zároveň s tím žádnou vybírat, jinak to nebude fungovat) - držte levé tlačítko a k tomu stiskněte CTRL. Následně táhněte myší, uvidíte že se vám formuje výběr (které budeme probírat dále) a vše co zahrnete do výběru, se označí. Můžete přidat ještě SHIFT (když ho přidržíte, můžete kombinovat víc výběrů do jednoho) a udělat více výběrů po sobě.

Ovladače transformací

Transformace, o které si budeme povídat níže, má při aplikování specifické značky, které obklopí vrstvu. Toto nastavení určuje, zda se tyto značky budou zobrazovat u vybraných vrstev i v případě, že je netransformujete. Může to být užitečné pro jasné vymezení, kam až vrstva sahá, protože v případě že máte vrstvy s neurčitými okraji, může být určení jejich velikosti obtížné.

Zarovnání

Slouží k řazení a rovnání mezi vrstvami - nejčastěji se využívá ve webdesignu, kde velmi záleží na přesném umístění a jednotném odsazení. Každá možnost funguje trochu jinak, ale princip je vždy stejný: Vyberete více vrstev najednou, zvolíte způsob zarovnání, a Photoshop je zarovná jak nejlépe bude moct - záleží na umístění vrstev a i na jejich velikostech.

Zarovnání by bylo také vhodné rozdělit na 3 části, vždy s jedním příkladem, protože není úplně jednoduché je popsat jen tak bez ničeho. Prvních 6 ikon se týká přesouvání a zarovnávání vrstev podle určitého pravidla - podle jedné vrstvy se natvrdo zarovnají i ostatní - například při horním zarovnání se vrstvy vyrovnají stejně vysoko jako nejvýše umístěná vrstva. Druhých 6 ikon pracuje s rozmisťováním vrstev tak, aby postupně navazovaly z jedné počáteční vrstvy do konečné podle určitého řádu - třeba rozmístění vodorovných středů vám vrstvy rozmístí tak, že vypočítá stejnou vzdálenost mezi středy všech vrstev (středy vrstev od sebe budou stejně vzdálené) - tohle si za moment podrobněji popíšeme. Poslední ikona je automatické zarovnání vrstev - jde o složitější funkci, kterou nebudeme probírat v tomto článku.

Teď když jsme si Zarovnání popsali, je čas si v praxi demonstrovat všechny volby - resp. polovinu z nich, protože u každé skupiny o šesti ikonách tři fungují na šířku a tři na výšku - liší se jen volbou stran. První je přesouvání a zarovnávání. Tato skupiná má dvojslovný název podle 2 nejčastějších využití - první je zarovnání, na kterém si ukážeme jak vše funguje.

A druhá část, přesouvání, se používá ve vztahu menší vrstva versus větší - mám 2 kruhy, a potřebuji dostat menší kruh přesně doprostřed většího. Díky přesouvání mi stačí dvakrát kliknout (použiju zarovnání středů) a zarovnat menší kruh na střed vodorovně i vertikálně. V případě že je menší vrstva uvnitř větší a nepřesahuje její okraje, při použití funkce se posouvá jen ona, podle toho kam se má ve větší vrstvě umístit.

Jestliže vám předtím z mého popisku (opravdu jsem se snažil co se dalo) nebylo úplně jasné, jak to funguje, doufám že tato ukázka vše vyjasnila - máte skupinu (vždy více než 1 vrstvu) vrstev, která se vždy sjednotí podle daného pravidla. Druhá polovina funguje úplně stejně), proto přejdeme k druhé části, rozmisťování. Zde to není tak jednoduché a musíme počítat s několika faktory, které jsem předtím zmiňoval, jako velikost jednotlivých vrstev a jejich umístění, protože podle toho bude vypadat výsledek. Rozmisťování nefunguje tak, že by vypočítávalo vzdálenosti mezi celými vrstvami - vždy máte na výběr buď mezi levou, prostřední nebo pravou stranou vrstev (to samé vertikálně), což uvidíte na příkladu níže.

Pokud chcete aby se vám skupina vrstev přesně srovnala a měla stejné odsazení, vrstvy musí mít stejnou šířku - v Photoshopu bohužel neexistuje nástroj, který by zohledňoval rozměry vrstev a podle toho jim přiděloval jednotné odsazení. Vždy se pracuje jen s jednou hodnotou a je na vás, abyste velikost vrstev přizpůsobili výsledku. TIP: Při rozmisťování se nebere ohled na jejich pozice v panelu vrstev, program zajímá pouze jejich umístění na pracovní ploše. V panelu vrstev nejvýše umístěná vrstva tak může skončit uprostřed, apod.

Na první pohled naprosto jednoduchý nástroj, ale jak vidíte, má dodatečné, velmi užitečné možnosti. Zarovnávat můžete mimochodem i skupiny. TIP: Zarovnávání je vhodné provádět na vrstvách s jasně definovanými okraji - když se vám vrstvy zarovnávají divně, je pravděpodobné že některá z vrstev je větší než okem postřehnete (přesvědčit se můžete zapnutím ovladačů transformací). Pak vám nezbude než vrstvu buď ořezat (budeme si ukazovat v dalších dílech), nebo ručně posunout.

Ručička

V případě že máte dokument přiblížený (třeba na 400%) a potřebujete se rychle přesunout z jednoho místa do druhého, využijete ručičku (tzn. alespoň v mém případě prakticky neustále) - nástroj funguje jednoduše. Stiskněte mezerník (zkratka pro Ručičku, jinak ji můžete vybrat z panelu nástrojů), nezapomeňte se v dokumentu přiblížit natolik, že uvidíte po stranách posuvníky, a klikněte na nějaké místo myší - potom jí táhnete na místo kam se chcete přesunout, jako když přesouváte nějaký soubor. Víc toho není - prosté, účinné.

TIP: Jedna věc by se našla - čas od času si na fóru někdo stěžuje, že mu nefungují nástroje a že má neustále zapnutý kurzor ručičky - v případě že vám podobná situace nastane, jednoduše stiskněte mezerník a to by mělo váš problém vyřešit. Většina lidí, která si tento stav přivodí, si v tu chvíli ani neuvědomuje, že museli nějak aktivovat Ručičku.

Barva popředí a pozadí

Bez barev by nebylo na co se koukat. Vždy když v Photoshopu kreslíte, používáte tvary, styly, filtry a další věci, musíte mít vybrané nějaké barvy. Program využívá 2 barevné pole, jak už bylo řečeno, popředí a pozadí. Častěji budete využívat jen jednu z nich, ale jejich kombinace se využívá u celé řady filtrů, najde místo u stylů vrstev (kterým bude v budoucnu věnován samostatný díl) a jako doplněk u celé řady nástrojů. A mimo to, je fajn si v jednom políčku dočasně uložit nějakou barvu a potom ji nabrat druhým.

Barvu vybíráte vždy kliknutím na jednu z ikon barev, což vyvolá podrobný dialog pro výběr barvy. Během tohoto výběru se vám aktivuje nástroj kapátko, o kterém si budeme povídat dále - funguje k nabrání barev mimo dialog. Výběr barvy si zaslouží detailnější popis, a kdy je lepší příležitost než když probíráme využití nadřazeného nástroje? Pokud si vzpomínáte, tohle je klasický výběr barev Adobe - máte možnost využít i Windows výběr, nebo nějaký externí. Protože windows výběr neumí nic (a externí se mi shánět nechce, když jsem s Adobe spokojen), budu se držet základního přednastavení.

Výběr barvy

Dialog lze posouvat uchopením horní části (tam kde je název Výběr barvy), je přeci jen dost velký a může překážet. Levá část se skládá z výběru, po kterém můžete rejdit myší a zvolit konkrétní sytost a světlost, a pravá z možností jak barvy vybírat ručně.

Levá část je samovysvětlující, najedete myší na místo, které se nejvíc blíží vámi zamýšlené barvě a kliknete (případně můžete myš držet a pozorovat, jak se barvy plynule mění). Doplňuje se s barevným spektrem po straně, ve kterém vybíráte konkrétní odstín. Obojí je rychlé, ale není zrovna nejpřesnější, takže pro přesnost máme pravou část. Ta vám nabízí porovnání staré a nové barvy, 4 barevné modely, podle kterých vybíráte barvy ručním vložením čísel/znaků (má zároveň i informační účel, hodnoty se mění i když vybíráte barvu myší) a několik pokročilejších možností.

U přesného výběru barev můžete využít a ovládat který ze 4 modelů chcete - máte možnost používat HSB, čili odstín, sytost a světlost, můj oblíbený, protože mi přijde nejlépe uchopitelný i naprosto neznalým člověkem, Lab, který mi k srdci opravdu nepřirostl a proto vám dávám odkaz na wikipedii, RGB, klasická červená, zelená a modrá, způsob kterým míchá barvy váš monitor a CMYK, což je azurová, purpurová, žlutá a černá, způsob kterým se míchají barvy u tiskovin. Mimo těchto 4 modelů máte možnost zapsat barvu v hexadecimálním formátu, který se využívá například v kaskádových stylech při kódování webových stránek. (Spodní kolonka s šesti znaky.) Vychází mi z toho že průměrní normální lidé (jako já) budou používat HSB.

Všimněte si volby Pouze webové barvy - zaškrtnutím se přenesete do bezpečného režimu, který nabízí 256 barev. V dnešní době používání bezpečných webových barev nemá velké využití - něco si můžete přečíst ve wikipedii. V případě že nemáte volbu zaškrtnutou (99% z vás) a vyberete barvu, která nepatří mezi bezpečné, u porovnávání barev se vám vpravo objeví 2 ikonky, které vás varují, že nejde o webovou barvu a nabízí výběr nejbližší webové barvy. Využití je diskutabilní a spíše otázkou odborníků.

Kromě tlačítek Ok a Zrušit máte k dispozici ještě další 2. Přidat do vzorníku, čímž barvu uložíte a bude vám vždy k dispozici ve vzorníku (ten si probereme někdy příště) a Knihovny barev.

Ty vás přepnou do kolekcí barev, ze kterých můžete ručně vybírat jednotlivé barvy (vzorník není to samé co kolekce). Jako začátečníci je ale pravděpodobně neoceníte. TIP: Pokud se přepnete do knihoven barev, zjistíte že při každém dalším otevření dialogu Výběr barvy se vám ukážou knihovny. Zpět se vrátíte po kliknutí na tlačítko Výběr barvy.

Tento dialog se vám zobrazí kdykoliv, kdy bude možné vybírat barvu - rozhodně není omezen jen na základní nástroj. Bez ohledu na to kdy ho vyvoláte, vždy bude vypadat stejně, takže se nemusíte obávat zmatení. Barvu ale nemusíte vybírat jen v dialogu, ale i pomocí nástroje kapátko přímo nabírat z dokumentu - o spolupráci s tímto nástrojem se dozvíte níže, až budu Kapátko probírat.

Pokročilejší možnosti barev popředí a pozadí

Základní možnosti jsou jednoduché - vyberete barvu a podle toho se řídíte. Je ale třeba mít na paměti, že ne u všeho funguje tento nástroj stejně. Například u klasických kreslících nástrojů, jako je třeba štětec, musíte barvu zvolit předtím, než začnete něco dělat. Pokud ale vyberete vektorový tvar, který jste už vytvořili, můžete mu dodatečně měnit barvu (to se vztahuje i na styly vrstev). Obecně jde o 2 základní rozdíly mezi vektory a bitmapou. (Pamatujete si ješte jejich rozdělení z prvního dílu? Měli byste.)

K nástroji se vážou 2 základní pokročilé volby, které jsou přítomny i jako miniikonky v panelu nástrojů, přímo nad oběma barvami.

První, Výchozí barvy popředí a pozadí, která se volá zkratkou D, přepíše jakékoliv právě vybrané barvy základními, což je černá a bílá. Pozor: Tato akce se nedá vrátit, jakmile ji provede, přijdete o zvolené barvy. Druhá, Zaměnit barvy popředí a pozadí, jinak také zkratka X, prohodí barvy - můžete tak používat jednu a v druhé si uchovávat barvu pro pozdější použití. Nenápadné, ale dobře využitelné doplňky.

Kapátko

Tento nástroj přímo spolupracuje s Výběrem barvy, ale funguje i samostatně. Princip je jednoduchý - kliknete na nějaké místo na pracovní ploše a kapátko nabere barvu vybraného políčka. Můžete nabrat cokoliv co je v pracovní ploše, dokonce i barvu pozadí pracovní plochy, a kromě toho ještě políčka Barvy popředí a pozadí (spolupráce se základním nástrojem se nezapře). Nástroj se sám aktivuje snad ve všech případech, kdy budete mít možnost si vybrat barvu. Samotný ho můžete vybrat buď přes panel nástrojů, nebo zkratkou I.

Vybrání nástroje má od verze CS5 jednu výhodu, a tou je pomocný ukazatel, který se aktivuje, pokud při najetí kapátkem na konkrétní barvu stisknete levé tlačítko a podržíte ho. Můžete držet tlačítko a jezdit po ploše jako u výběru barvy, ukazatel vždy v horní části zobrazuje právě nabíranou barvu a porovnává ji s předchozí barvou, která je zatím vybraná. Bohužel kromě nástroje, vyvolaného přes panel nástrojů, tahle možnost u jiných výběrů není dostupná.

Nejsem si teď úplně jistý zda je tento ukazatel automaticky zapnutý, ale i kdyby ne, podíváme se jak ho zapnout. Stejně jako v případě nástroje Přesun má i Kapátko pokročilejší volby v horním panelu.

První je Vzorek. Máte možnost si vybrat mezi jedním bodem (to je standardní nastavení) nebo až 101 body. Protože vždy nabíráte jednu barvu a ne nějaký vzorek, každý si asi položí otázku k čemu je vzorek u výběru dobrý? V případě vzorku většího než 1 bod program načte průměrnou hodnotu z daného počtu obrazových bodů. V případě větších hodnot může jít o velmi rozdílné barvy, a jde spíš o specializovanou funkci, kterou někteří využijí občas a někteří nikdy. Bohužel se při větším vzorku s více body neukazuje žádné ohraničení, kam až výběr sahá, což by bylo zvlášť u 101 bodů užitečné.

Vzorkovat určuje, zda bude nástroj pracovat buď se všemi vrstvami v dokumentu, nebo jen aktuálně vybranou vrstvou (nemůžete vybrat víc vrstev najednou, počítá se ta, na kterou jste naposledy klikli). Toto nastavení se vyskytuje i u jiných nástrojů, například Rozostření a Rozmazání, které budeme probírat později.TIP: Dejte si pozor, pokud nastavíte aktuální vrstvu, změní se to pro všechny výběry, u kterých se používá kapátko. Jen abyste potom nebyli překvapení, co vám to nabírá za barvy.

Kruh vzorkování vypíná/zapíná pomocný ukazatel, o kterém jsem mluvil. Pro jeho zapnutí musíte mít v nastavení povolené rozhraní OpenGL, které jsem zmiňoval v procházce nastavením z 4. dílu.

Pokud využíváte kapátko jako součást dialogu pro výběr barvy, je automaticky zapnuté když kurzorem najedete kamkoliv mimo dialog (viz. většina předchozích obrázků, kde je vždy v nějaké části vidět kurzor kapátka).

Libovolná transformace

Základní nástroj pro přizpůsobování vrstev - rychlý a s mnoham možnostmi. Zároveň také dost hrubý, protože silnější transformace by se neměly kombinovat, jinak si úplně zničíte kvalitu obrázků (pro demonstrace budu používat vektorové tvary, takže nějaké znehodnocování obrázků neuvidíte). Máte možnost vyvolat transformaci kdykoliv, kdy jste v pracovní ploše. Buď ji vyberete v menu, které vyvoláte pravým kliknutím, nebo použijete zkratku CTRL + T. Aktivní transformace vypadá takto:

Rozdělíme si transformaci do 3 částí - základní transformace myší, pokročilejší volby přes menu, a možnosti horního panelu. Pro rychlé potvrzování/rušení transformace doporučuji zapamatovat si klávesy ENTER (pro potvrzení a dokončení transformace) a ESC (pro zrušení transformace). Tlačítka pro potvrzení jsou u transformace k dispozici v horním panelu, je ale očividně rychlejší používat klávesy.

Základní transformace za použití myši

Ovladače transformací, které se vytvoří po okrajích vrstvy, nám dovolují několik základních úkonů i bez menu a panelu. Úplně nejzákladnější věc kterou můžete udělat, když se kurzorem nedotýkáte ovladačů, je otáčet vrstvou. Kdekoliv mimo vrstvu a ovladače se vám kurzor změní na zaoblené šipky, a potom stačí jen stisknout tlačítko a táhnout na kterou stranu chcete. Můžete při otáčení přidržet SHIFT a pohybovat se po 15 stupních, což oceníte pokud něco musíte otáčet přesně.

Používat pro otáčení kouli není nejlepší nápad, protože nebýt ovladačů transformace, neviděli byste že ji skutečně otáčím. Při otáčení se ale nemusíte držet jen jednoho bodu - můžete využít vztažný bod.

Uchopíte ho a trochu přesunete - pak zkuste otáčet vrstvu znovu. Osa otáčení se vždy mění podle umístění vztažného bodu, což najednou dává prostému natáčení mnohem víc možností.

Na změnu velikosti ale můžu mít tvar jaký chci. Po najetí myší na jakýkoliv ze zvýrazněných bodů na ovladačích transformace se vám kurzor změní na rovné šipky, což znamená že můžete bod uchopit a vrstvu roztáhnout/stáhnout (to by mohl být dobrý název pro další díl domácího porna).

Máte na výběr mezi jednou stranou (kolmá šipka), nebo dvěma najednou (šikmá šipka v rohu). Pokud u transformace do obou stran přidržíte SHIFT, vrstva si zachová poměr stran a nezdeformuje se - tohle je velmi důležité napříkladu u transformace fotek, abyste si tak nesplácli obličej. Natáčení a změna velikosti jsou 2 základní věci, u kterých si vystačíte jen s myší. Pro všechno ostatní už musíme využít další volby.

Pokud chcete, můžete vrstvy transformovat na druhou stranu a zrcadlově je obrátit. Osobně tohle většinou dělám přes pokročilejší možnosti, protože ručně myší je to nepřesné. Mimo to jde transformovanou vrstvu kdykoliv uchopit (černý kurzor když najdete přímo na vrstvu) a přetáhnout na jiné místo, jako kdybyste používali nástroj Přesun.

Pokročilejší volby transformace za použití menu

Během transformace můžete vyvolat menu klasicky pravým tlačítkem, a tentokrát bude obsahovat volby, určené speciálně transformaci (volby se mohou trochu lišit podle toho jakou vrstvu transformujete - například chytré objekty mají několik věcí navíc). Většina z nich se týká různých typů transformace - vždy se přepnete do určitého módu, a podle toho co jste si vybrali budou některé věci povoleny a jiné zakázány. Například pokud zvolíte jen Změnit velikost, nebudete moct vrstvou otáčet, dokud nepřepnete do jiného módu. Pokročilejší módy si projdeme zvlášť.

  • Libovolná transformace - klasický mód z ukázky výše - můžete měnit velikost vrstvy a natáčet ji.
  • Změnit velikost - můžete měnit pouze velikost vrstvy.
  • Otočení - to samé s tím rozdílem, že můžete vrstvou pouze otáčet.
  • Zkosení - začíná to být zajímavé, můžete vrstvu výrazně deformovat a zkosit do stran, což dodává 3D dojem. Natáčí se vždy jen jeden rozměr (buď výška nebo šířka) a druhý se přizpůsobuje (natahuje nebo posouvá).
  • Deformovat - funguje podobně jako zkosení, ale nemáte zde žádné omezení - uchopíte nějaký z ovladačů transformace a deformujete vrstvu dle libosti.
  • Perspektiva - využívá přibližování a oddalování pro výrazné 3D efekty.
  • Pokřivit - anarchie. Oproti předchozím módům, které se ještě řídily nějakými pravidly, je pokřivení utržené ze řetězů - jako jediný mód nelze používat na více vrstev najednou. Využívá speciální mřížku pro výraznou deformaci s doplňkovými táhly (lepší výraz než táhlo neznám), které vám dávají ještě víc možností a svobody při formování vrstvy. Dovoluje prakticky libovolné zkroucení.
  • Otočit o 180° - natočí vrstvu o 180 stupňů. Provádí se automaticky hned po kliknutí.
  • Otočit o 90° doleva/doprava - natočí vrstvu o 90 stupňů do vámi požadované strany. Provádí se automaticky hned po kliknutí.
  • Převrátit svisle/vodorovně - zrcadlově převrátí vrstvu na zvolenou stranu. Provádí se automaticky hned po kliknutí.

Teď k praktickým ukázkám.

Tím jsme vyčerpali menu - většina z těchto voleb se alespoň jednou za čas využije, je tedy možné že na něco zapomenete, a pak se vrátíte osvěžit si pamět. Ale ještě nekončíme - horní panel nabízí (relativně) přesné ovládání pomocí čísel, takže stojí za to si ho projít.

Možnosti horního panelu

Horní panel obsahuje prakticky to samé co můžete dělat ručně, jen s tou výhodou že vkládáte čísla a proto je práce přesnější. První část, na první pohled neidentifikovatelná ikonka s devíti čtverečky ovládá rozmísťování vztažného bodu, který jsme si ukazovali při otáčení. Každý z čtverečků zastupuje body u ovladačů transformací - podle toho na který kliknete se vztažný bod přesune na příslušnou stranu/roh. Souřadnice X, Y se také týkají vztažného bodu, a měří se vzhledem k okrajů dokumentu (0 znamená, že se vztažný bod přímo dotýká okraje). Ikonka trojúhelníku mezi souřadnicemi slouží k přepínání do relativního módu (pak začínáte s nulou a přidáváte hodnotu - jako u velikosti plátna). Změnou těchto hodnot posouváte celou vrstvu, ne vztažný bod (tedy teoreticky ano, ale vrstva jde s ním).

Pak jsou tu rozměry vrstvy - tohle je jediný způsob jak přesně zvětšovat vrstvu třeba 2x. Mezi hodnotami je tlačítko pro zachování poměru stran - jako v předchozích případech, s výškou se bude zvětšovat i šířka.

Další 3 hodnoty se týkají úhlu a vodorovného/svislého zkosení. Pokud jste líní, můžete písmeno před kolonkou u každé hodnoty uchopit a táhnout do strany pro okamžitou změnu.

Poslední trojice ikon zastupuje mód pokřivení (z nějakého důvodu se takto dá vybrat jen pokřivení, všechny ostatní módy vybíráte přes menu) a zrušení nebo potvrzení transformace. Když jste v módu pokřivení, máte možnost si kromě ruční deformace vrstvy vybrat z řady přednastavených režimů:

Závěr

Máme za sebou první praktický díl. Všechny nástroje jsme si prošli opravdu do detailu - počítám s tím že ne všechno okamžitě využijete, ale budete mít přehledné shrnutí pohromadě, až se budete potřebovat vrátit a projít si vše, co se vám nabízí. Rozhodně nejde o všechny základní nejdůležitější nástroje, které musíte pro pohodlnou práci s programem ovládat, ale nic dalšího se sem už nevešlo - alespoň mám nějaký materiál navíc, který nebudu muset psát - například Výběrové nástroje jsou velmi důležité, ale je toho mnohem víc.

A o tom si povíme v dalším díle. Následující díl bude probírat naprostou většinu nástrojů Photoshopu. U žádného zatím nepůjdeme příliš do hloubky, ale uděláme si jasnější přehled o tom, co program dokáže - jistě, to že se chcete s Photoshopem naučit znamená že o programu něco málo musíte vědět, ale málokdo je dobře informovaný o většině možností.

Rozloučíme se jako minule hudbou. Předchozí písnička byla o mixování, dnes to zakončíme nějakým pořádným rockem. The Pretty Reckless - Make Me Wanna Die (Viral Version).

Petr Široký Profil na fóru / Osobní stránky / Twitter Webdesignér povoláním, kritik přesvědčením, šašek duší, to vše zde najdete. Tutoriarts jsou poslední 3 roky můj největší osobní projekt. Kromě toho se zkouším věnovat jiným menším webovým projektům, živím se jako nezávislý webový designér a snažím se více hledět do budoucnosti, aby tyto stránky vzkvétaly.

Zdrojový soubor : Není k dispozici

Komentáře k článku

Nejste přihlášeni - před odesláním příspěvku vyplňte protispamovou kontrolu níže - váš komentář bude viditelný až po schválení správcem. Pro okamžité schválení se přihlašte, nebo registrujte. Registrace nezabere déle než minutu.

  • :-D
  • 8-|
  • :-/
  • 8-)
  • :-(
  • :-O
  • =(
  • =D
  • :-)
  • <3
  • ;-)

* Povinné položky

  • #19
  • lefiath
  • 13. September 2011 | 00:32
  • Skupina: Správci

Doufám že co nejdřív, jak čas dovolí - pokud mám možnost, věnuji čas buď práci, abych si vydělal na živobytí, nebo tutoriarts, nebo občas dokonce i osobnímu životu :)

  • #18
  • Mája
  • 11. September 2011 | 12:49
  • Skupina: Neregistrovaní

Taky bych se chtěla zeptat, kdy bude pokračování 10. dílu? :)Děkuji

  • #17
  • lefiath
  • 19. June 2011 | 11:03
  • Skupina: Správci

Přejdi do části 5 nebo 4 tohoto seriálu, v jedné z nich to popisuji.

  • #16
  • Neregistrovaný kolemjdoucí
  • 18. June 2011 | 15:37
  • Skupina: Neregistrovaní

Ahoj, mám problém se vzorníkem barev.. Když se totiž pokusím změnit vybranou barvu, místo klasicického "photoshopáckého" vzorníku se mi zobrazí tenhle hnusný "windowsácký" - http://imageshack.us/photo/my-images/577/20110618153320.png/. Poradíte jak to přepnout zpět? ;)

  • #15
  • fleury93
  • 12. May 2011 | 15:08
  • Skupina: Registrovaní Uživatelé

Chtěl bych se zeptat, kdy budeš pokračovat v publikaci dalších článků :-D .

  • #14
  • rupr
  • 3. May 2011 | 11:11
  • Skupina: Registrovaní Uživatelé

Díky za rychlou odpověď, už se těším na další díly :)

  • #13
  • lefiath
  • 3. May 2011 | 10:08
  • Skupina: Správci

Další díl bude doufám tento týden - dopisuji ho a už jsem za polovinou, je možné že ho nakonec rozdělím na dva (hodně obsahu) a jedna část rozhodně tento týden vyjde. První část bude dokončena "až to bude", nemám konkrétní datum :) Co se placení týče, placené budou pravděpodobně až úplně poslední díly, jinak bude psaný seriál kompletně zdarma - co bude placené budou videotutoriály, které připravuji. Platby budou přes paypal a později i převodem na účet, přečíst si o tom můžeš na hlavní straně v panelu prémium.

  • #12
  • rupr
  • 3. May 2011 | 08:49
  • Skupina: Registrovaní Uživatelé

Několik otázek k tomuto zatím skvělému seriálu : kdy bude další díl a na kdy autor plánuje dokončení první části pro začátečníky? Od kdy, nebo od jakého dílu bude seriál placený, jakou formou a kolik to bude stát?

  • #11
  • lefiath
  • 30. March 2011 | 17:39
  • Skupina: Správci

To zní zajímavě, ale zas tak mě to neláká, abych o tom četl celou knihu. Nebyl by nějaký tip na nějaký článek? (Možná si zkusím něco najít, ale kniha je opravdu moc - nejde o peníze, pokud nestojí pár tisíc, ale o to, že bych to asi opravdu nestrávil - korekci barev vcelku zvládám, ale není to něco co by mě extrémně zajímalo.)

  • #10
  • hrksv
  • 30. March 2011 | 17:33
  • Skupina: Registrovaní Uživatelé

Pro pochopení barvového modelu LAB doporučuji vynikající knihu autora Dana Margulise "PHOTOSHOP barevný režim LAB".Pro toho kdo používá Photoshop převážně pro úpravu fotografií objeví netušené možnosti korekcí barev v tomto barvovém prostoru.

  • #9
  • Roki
  • 20. March 2011 | 20:37
  • Skupina: Registrovaní Uživatelé

Pekný článok , aj ked som ho ani zdaleka nečítal cely (rozsiahly je teda poriadne - ;) ).
Myslím že práve kvalitné začiatočnícke tutoriály su najdôležitejšie a neplatí to len pri grafike.
Akonáhle sa do toho totiž človek dostane - na vela, vela vecí príde aj sám.

  • #8
  • lefiath
  • 18. March 2011 | 17:26
  • Skupina: Správci

@Mlnoslav: Co by to bylo za seriál, kdyby skončil dřív než se vůbec dostanu do jedné třetiny? Začátků nebylo dost a nebude ani za dalších 10 dílů, které připravuji :P

Rád bych do toho osobně vydával i pokročilejší články, například teď připravuji 3 o webdesignu, ale nemám na to každý den čas, protože stále jde jen o koníček - pokud se potom podaří, aby dostatečný počet lidí platil, budu mít víc času, protože nebudu muset tolik času věnovat práci.

Nemluvě o tom že psaní začátků Photoshopu není žádné nošení dříví do lesa, skutečně kvalitní seriál (který by navíc byl aktuální) v česku není.

  • #7
  • Enthas
  • 18. March 2011 | 16:28
  • Skupina: Autoři / Redaktoři

Myslím, že budu mluvit i za lefiatha když řeknu, že je lepší začátečnickou část neošulit. Vyhneš se tím obecně spoustě otázkám a nedorozuměním, ktery pak musíš zodpovídat posléze třeba na fóru. Myslím, že v tomhle jednoduše není důvod spěchat. Ty už můžeš mít třeba jasno, ale jsou lidé, kteří nejsou třeba tak přirozeně intuitivní a tenhle článek hold není jen pro tebe. ;-)

  • #6
  • MInoslav
  • 18. March 2011 | 14:04
  • Skupina: Registrovaní Uživatelé

Nechcem byt nezdvorili..ale nebolo tych zaciatkov uz dost? Nie ze by to nebol kvalitny clanok, ale, uz by som tu privital aj nieco inovativnejsie pre skusenejsich, popr nejake vychytavky.Co tak videotutorial ?

  • #5
  • Neregistrovaný kolemjdoucí
  • 17. March 2011 | 13:46
  • Skupina: Neregistrovaní

super články ... jen škoda že to nejde nějak rovnou vytisknout ... moc velké obrázky se ani nevejdou na papír ... :-/

  • #4
  • naromax
  • 15. March 2011 | 09:24
  • Skupina: Registrovaní Uživatelé

Super článek (jako vždy) . Díky :-D

  • #3
  • Krychlik
  • 15. March 2011 | 08:20
  • Skupina: Registrovaní Uživatelé

Parádní, tendle článek mi dal dost věcí o kterych sem ani netušil. Už sem zvědavý na další ! ;-)

  • #2
  • Neregistrovaný kolemjdoucí
  • 15. March 2011 | 08:19
  • Skupina: Neregistrovaní

Parádní, během pár řádků, jsem se naučil tolik věcí, o kterých sem neměl ani tuchy. Těším se na další ;-)

  • #1
  • B105
  • 15. March 2011 | 00:32
  • Skupina: Registrovaní Uživatelé

Ten široký text se příšerně čte...

Nahoru

Autoři: Jakub Houdek, Jakub Šimůnek, Petr Široký a příležitostní sebevrazi